Černá Voda - trail Černého potoka - Velká Kraš - Vidnava - trail Lesů ČR - Černá Voda

Náš další den v Rychlebských horách začíná krásným počasím, byť v noci byla pořádná bouřka. Na dnešní den máme v plánu projetí singletrailu okolo Černého potoka a podívat se do města Vidnava. Jdeme na snídani, převlékáme se do cyklistického a okolo deváté hodiny se vydáváme vstříc novému dobrodružství.

Nejprve projíždíme obcí Černá Voda a uhýbáme vlevo. Cesta nám kousek mírně stoupá a po včerejším večeru nám dává i ten malý kousek docela zabrat. Jsme okamžitě propocení a zadýchání. Stihneme si udělat společnou fotku a po pár desítkách metrů odbočujeme vpravo do lesa a najíždíme na singletrail okolo Černého potoka. Hned od začátku jsme uchvácení krásnou přírodou. Vjíždíme do hustého lesa a společnost nám dělá zmiňovaný Černý potok s průzračnou vodou.

Profil trasy je maximálně pohodový, trail se parádně houpe a my vždycky pár metrů nastoupáme, abychom je zase mohli mezi stromy sjet. S Mariánem a Davidem točíme celkem tempo, neohlížíme se vzad a po jedné zašité odbočce zjišťujeme, že se nám ztratili Michal s Radkem. Chvíli na ně čekáme, pak jim volám a zjišťujeme, že na odbočku nezahli a pokračovali po nějaké lesní cestě rovně. Domlouváme se, že na ně čekat nebudeme, že si pojedou svou trasu a všichni se sejdeme na koupališti ve Velké Kraši.

My máme před sebou ještě šest kilometrů fantastické stezky. Náležitě si to užíváme a když v jednom místě nemůžeme nalézt správnou cestu (díky otočenému směrovníku), dvakrát přejíždíme přes poměrně hluboký brod. Vůbec nám nevadí, že máme boty mokré, je teplo a hlavně je sranda. Naštěstí se pak koukneme na mapy do mobilu a správnou cestu nalézáme. Ještě, než dojedeme na koupaliště, zastavujeme se v táboře Černý potok. Bohužel si tady pivko nedáme, je to opravdu jen tábor, ale velice hezký a ve skvělém místě.

Pak už nám chybí jen pár set metrů a parkujeme kola u koupaliště. Jdeme si objednat pivko a čekáme na Michala s Radkem. Ti se kupodivu za pár minut taky objevují, a tak je zase naše společenstvo kompletní. Jelikož nějak nespěcháme a navíc panuje pořádná výheň, dáváme si i další pivko. Zhruba v době oběda se vydáváme dále, najíždíme na asfaltovou cestu okolo říčky Vidnávky a do nedaleké Vidnavy to máme jen asi 2 kilometry.

Ve Vidnavě se zastavíme na náměstí a jdeme se posadit na zahrádku místní restaurace. Objednáváme si meníčko a dáváme další pauzu. Dneska nebude žádná honba za kilometry, dneska šlapeme jen tak na pohodu. Koukáme do map a zjišťujeme, že nedaleko odsud se nachází zatopený lom, ve kterém se dá koupat. Vzhledem k tropickým teplotám je rozhodnuto a mířím k lomu Štachlovice.

K lomu dojíždíme po dvaceti minutách, svlékáme se a noříme naše těla do příjemné vody. Další zastávka nám jen prospěla a chladná voda nám vlévá novou energii do žil. Po necelé hodince se vracíme zpátky, znova projíždíme Velkou Kraší a okolo Vidnávky se směřujeme do Malé Kraši. Odtud se už budeme vracet zpátky domů a čeká nás trail Lesů ČR. Zpočátku najíždíme na lesní cestu, mírně nastoupáme, projedeme okolo pastvin a znova se noříme do krásného lesa. Ten už má sice jiný ráz než okolo Černého potoka, ale i tenhle stojí za to.

Znova se nám trasa houpe, musí něco nastoupat a znova se dostáváme na skvělý trail. Ten nás po pár kilometrech přivádí k rybníku Plavný a odtud to máme už jenom kousek k rozcestí, kde jsme ráno odbočovali na trail Černého potoka. Jelikož máme ještě dost času, rozhodujeme se, že sjedeme dolů do obce Černá voda, ale nepojedeme ještě na penzion, ale zajedeme si ještě jednou na základnu. Na Základně si dáme zasloužené pivko, opalujeme se na sluníčku a vychutnáváme si Rychlebské hory plnými doušky. Zpátky nás čeká mírný sjezdík, opět si uděláme zastávku na zmrzlinu a po deseti minutách parkujeme svá kola na penzionu.

A jelikož Michal koupil ve Vidnavě menší gumový balón, jsme domluveni, že si půjdeme zahrát nohejbal. Ten hrajeme až do setmění a pak se přesouváme na terasu penzionu, jelikož máme objednané steaky od pana domácího. Rozpalujeme gril, popíjíme pivečko a trávíme večer v příjemné atmosféře. Po půlnoci se už Radek, Michal i David odebírají na kutě a zůstáváme sedět jen my dva s Mariánem. Do toho přichází majitel penziónu, zapřádá s námi hovor a ten ukončuje až pořádná bouřka před druhou hodinou ranní.

10.08.2017