Hřebečské důlní stezky

Máme zimu v plném proudu, je konec ledna a já na dnešek vymýšlím výšlap do krajiny, kde to vůbec neznáme. Dnešním cílem bude Hřebeč, který leží kousek za Moravskou Třebovou. Dneska pojedeme v pěti lidech - já s Irmískem, tchýně Jarča a Kamil s Hančou. Ráno nás Kamil nabírá autem a předjíždíme do Hřebče. Tam zaparkujeme, oblékáme si pohorky a bundy a o půl jedenácté jsme připraveni vyrazit.

Od parkoviště vede červená turistická značka a my se vydáváme právě po ní. Zpočátku se brodíme sněhem a stoupáme. Když dosáhneme na hranici lesa, sklon trasy se vyrovnává a kráčíme již po vyšlapané cestičce. Za pár chvil se ocitáme u vysílače na vrcholu Hřebečov (623 mnm) a jsme na dnešním nejvyšším místě. Pokračujeme dále a jdeme příjemnou a krásnou zimní krajinou.

Po dvou kilometrech přicházíme na vyhlídku Nad doly. Ta se nachází nad bývalými hřebečskými doly, ve kterých se těžil jílovec k výrobě šamotových stavebních dílů. Na vyhlídku musíme slézt po několika prudkých schodech, ale určitě to stojí za tu námahu. Uděláme pár fotek, vracíme se nahoru a tam si dáváme pauzu. Pojídáme svačinky, pijeme horký čaj a na řadu přijde i panáček něčeho ostřejšího. Po pauze se vracíme zpět na turistickou značku a pokračujeme v naší cestě.

Před námi je pět kilometrů pohodového pochodu po lesní cestě. Sníh příjemně pod nohama křupe a cesta nám poměrně rychle ubíhá. Ještě si dáme krátkou přestávku na teplý čaj a už scházíme na rozcestí nedaleko Mladějova na Moravě. Tady se otáčíme nazpátek a údolím půjdeme po neznačené lesní silnici. Cesta začíná mírně stoupat a my po necelých čtyřech kilometrech přicházíme na rozcestí.

Tady se dáme vlevo a po pár desítkách metrů se ocitáme u rozhledny Strážný vrch. Ta má neobvyklou podobu těžní věže a po vystoupání 67 schodů se nám otevírá výhled severní část Boskovické brázdy a Zábřežskou vrchovinu. Uděláme si několik fotek a dole pod rozhlednou dopíjíme zbytky čajů z termosek. Pak se už vracíme zpátky na rozcestí a začínáme klesat směrem k Hřebečským důlním stezkám.

Jdeme po zmrzlé cestě a musíme být obezřetní, protože to každou chvíli někomu z nás podklouzne. Cesta nám utíká poměrně rychle a zanedlouho se ocitáme u bývalého dolu Gerhard. Stále ještě klesáme a změní se to až ve chvíli, kdy se dostaneme k hlavní silnici. Po té už půjdeme až do cíle. Cestou míjíme doly Emil a Václav a po dalším kilometru jsme zpátky u auta. Já usedám za volant a odvážím tu naší bandu zpět do Kroměříže.

31.01.2021