Mikulov

Je skoro polovina prosince a my s Irmískem chceme užít trošku chladna a vánoční atmosféry před naším odletem do teplých krajin a proto se dneska vydáváme do Mikulova, kde si chceme udělat kratší túru. Z Kroměříže vyjíždíme až před polednem a v Mikulově parkujeme po jedné hodině. Nejprve jdeme na náměstí a jdeme si dát oběd a pak už nám nic nebrání, abychom někam vyšlapali.

Samozřejmě, že míříme na Svatý Kopeček, který se hrdě tyčí nad městem v nadmořské výšce 363 metrů. Byl jsem tady už kdysi dávno a Irmísek vůbec, takže to byla jasná volba. Procházíme městem a na rozcestí Pod Olivetskou horou (277 mnm) vstupujeme na stezku, která nás po necelém kilometru vyvede na vrchol. Stezka je zároveň i křížová cesta a my můžeme pozorovat jednotlivá zastavení.

Na vrcholu Svatého Kopečku se nachází kaple sv. Šebestiána a je odtud fantastický výhled na celý Mikulov. Děláme spoustu fotek včetně společných a jediným kazem je, že fouká ledový vítr. A ikdyž svítí sluníčko, nedokáže nás dostatečně zahřát. Proto se po malé chvilce vydáváme na další cestu. Míříme dále po modré turistické značce ke kapli Božího hrobu, která je odtud vzdálená půl kilometru. Tady už naštěstí fouká méně a nám se jde zase dobře.

Kapli si vyfotíme a pokračujeme dále po modré značce. Ta nás přivádí na rozcestí Pod Božím hrobem (385 mnm). Odtud máme rozhled do krajiny směrem na Sedlec a uděláme si další společnou fotku. Odtud odbočujeme vlevo, ale ještě před tím, než budeme scházet po turistické trase, jdeme se podívat na okraj lomu Svatý Kopeček. Opět něco vyfotíme a vracíme se kousek zpět.

Teď nás čeká kilometrový sestup dolů lesem, který nás přivádí na rozcestí Mikulov – Mariánský Mlýn (277 mnm). Tady se trošku propleteme mezi domy a nacházíme na hlavní silnici a začínáme znova stoupat. Jdeme asi kilometr a před námi se nám otevírá skvělý výhled na Pálavské vrchy. Před Kočičí skálou uhýbáme ze silnice vlevo, ocitáme se na červeně značené lesní cestě a začínáme se vracet zpátky do Mikulova. Projdeme pod vrcholem Turold (385 mnm) a po pár set metrech cesta začíná klesat.

Scházíme na rozcestí Turold – Jeskyně (280 mnm) a jsme na okraji Mikulova. Pokračujeme mezi domy po červené značce a cesta se nám znova zvedá. Po pravé ruce se nachází židovský hřbitov a posléze přicházíme ke zřícenině Kozí Hrádek, která se pomalí halí v zapadajícím slunci. Bohužel vstup na vyhlídku je uzavřený, ale i odtud je krásný výhled na město a protější Svatý Kopeček. Hlavně teď to všechno podkresluje barva zapadajícího slunce.

Od Kozího Hrádku scházíme zpátky na náměstí a jdeme se podívat ke zdejšímu velkolepému zámku. Ten je opravdu krásný a stojí určitě za návštěvu. My si objedeme celý areál, mezitím nám slunce zapadá a my můžeme pozorovat vycházející měsíc. Ještě se v rychlosti podíváme na nádvoří, ale bohužel nám začíná být taková zima, že raději rychle pelášíme do nedaleké kavárny na nějaký horký nápoj. Pak si ještě vyfotíme osvětlený vánoční strom na náměstí a po páté hodině nasedáme do auta a vracíme se domů.

10.12.2019