Moravský kras

Dneska vyjíždíme s Irmískem po snídani do Moravského krasu a naším cílem je Punkevní jeskyně. Nasedáme do auta a míříme směrem na Výškov. Za tím to městem se zastavíme u větrného Mlýna v Ruprechtově, vyfotíme si ho a pokračujeme dále. Zanedlouho přijíždíme na parkoviště u chaty Macocha (490 mnm) a vyrážíme po svých. Nejdříve se jdeme podívat na vyhlídku a podívat se do naší nejhlubší propasti, která je hluboká více jak 138 metrů. Na dno propasti z Horního můstku se čítá 174 metrů. Pohled dolů je úchvatný a leckomu se při něm zatočí hlava. Uděláme pár fotek a pak si jdeme do chaty dát oběd a kafíčko. Přece nebudeme šlapat hladoví. Posedíme a pak se vydáváme na cestu dolů.

Scházíme po zelené značce a čeká nás dvě stě metru vzdálení Dolní můstek, další vyhlídka, která je umístěna 92 metrů nad dnem propasti. Na cestě k této vyhlídce jsou udělané schody, tak sestup je bezproblémový. Na Dolním můstku není ani živáčka, tak se zde na chvíli zastavíme, uděláme další fotky a hlavně se kocháme skvělým výhledem jak dolů, tak i nahoru. Dolů to máme asi kilometr a scházíme lesní pěšinou. Je zde božský klid, nikde ani živáčka. Po cestě Irmu fotím v jednom rozpraskaném kmeni a ta v něm vypadá, jak uvězněná. Vycházíme na rozcestí Pod Salmovkou a k Punkevní jeskyni to máme kilometr po asfaltové cestě. Celou cestu slyšíme různě šustění v listí a přicházíme na to, že jsou to myšky. Mě se jednu podaří hezky vyfotit.

Přicházíme k pokladnám, kupujeme si lístky, a jelikož máme půlhodinky čas, jdeme občíhnout suvenýry a také si koupit něco na pití. Nikdy jsem v Punkevní jeskyni nebyl, tak se těším, až tu krásu spatřím na vlastní oči. Prohlídka trvá skoro hodinu, procházíme mezi fantastickými výtvory přírody a já se snažím něco málo vyfotit. V jenom místě nám průvodce zhasíná světlo a my se ocitáme v dokonalé tmě a v dokonalém tichu. Zvláštní, jak je ten svět tady úplně jiný. Na konci pěší prohlídky se dostáváme na dno Macochy a odtud je to opět úplně jiný pohled než shora. Nazpátek už pojedeme na lodičkách v jeskyni, což je taky zajímavý zážitek. Vstupné je zde sice drahé, ale určitě to za to stojí.

Vylézáme z lodiček u pokladen a naše kroky povedou na 1,5 km vzdálený Skalní mlýn. Cesta je rovná a asfaltová, vede téměř celou dobu lesem a zanedlouho si fotíme vodní mlýn. Dáme si v restauraci palačinky a vyrážíme na cestu zpátky. Jdeme po žluté značce několik set metrů a před Kateřinskou jeskyni uhýbáme z cesty na stezku do lesa. Trasa okamžitě začíná stoupat a my zadýchávat. Cestou nahoru uděláme ještě několik fotek, já zkouším vylézt a šikmě položený strom kmenu, fotíme hezký choroš. Touto lesní cestou to máme 2 kilometry na parkoviště k autu a opět nikde ani živáčka. Vyprávím Irmě, jak nám minulý rok na takové cestě v Jeseníkách přeběhlo přes cestu 7 selat a jedna bachyně divočáka, když v tom za sebou slyšíme nějaký šramot. No naštěstí je to cyklista, ale i tak nám prdelkama zacvakalo :-) Dorážíme k autu a vydáváme se směr domov.

15.05.2012