Tesák - Troják - rozhledna Maruška

Máme polovinu ledna a dneska máme v plánu túru z Tesáku na Troják a návštěvu rozhledny Maruška. Počasí je dneska příznivé, je něco málo nad nulou, ale hlavně nefouká. Snídáme, chystáme si věci a vyjíždíme autem, směřujeme se na Zlín a poté se serpentýnami dostáváme na Troják (585 mnm). Tady zaparkujeme auto, jdeme se podívat, v kolik nám pojede autobus na Tesák, a když zjistíme, že zhruba za hodinku, rozhodujeme se, že nejprve navštívíme rozhlednu.

Vycházíme z parkoviště, míjíme sjezdovky a dostáváme se na zledovatělou cestu, po které musíme nejdříve klesnout a poté budeme stoupat vzhůru. Po kilometru chůze míjíme rozcestí Nad Trojákem (590 mnm) a k rozhledně to máme už nedaleko. Cestu si zkracujeme po poli, jde se dobře, protože je země umrzlá. Po pár minutách jsme u rozhledny Maruška (664 mnm). Nejprve si jdeme pohladit hladící bod pro šťastná návrat a poté už stoupáme po dřevěných schodech na rozhlednu.

Tady se pokocháme výhledem, uděláme několik fotek včetně společné, dáme si hrnek horkého čaje a chystáme se na cestu zpátky na Troják. Už nejdeme ale zledovatělou cestou, ale šineme si to po poli. Sice jdeme trošku ve sněhu, ale pořád lepší, než manévrovat na ledu. Na zastávce autobusu jsme v předstihu, ale autobus projede akorát v opačném směru. Znova zkoumáme jízdní řád a zjišťujeme, že autobus na Tesák pojede až za další hodinu. Pro mě nepochopitelně sestavený jízdní řád byl vlastně pro opačný směr.

No jsem naštvaný, ale na druhou stranu už máme celkem hlad a kdoví, jestli bychom se na Tesáku najedli, proto jdeme do místní chaty a dáme si oběd už tady. Jediné, co nám padá do oka je guláš. Mám na něho velkou chuť, ale bohužel je hodně česnekový a já se trochu bojím, aby mi neudělal nějaký problém. Nicméně jsem ho snědl celý a po doplnění tekutin jdeme zpátky k zastávce. Tentokrát to už jede jak má a my se převážíme na druhý vrchol zvaný Tesák (690 mnm).

Na Tesáku vystoupíme, přejdeme cestu na druhou stranu a nacházíme na zelenou značku. Teď už půjdeme ve sněhu. Ale není naštěstí rozbředlý, tak se jde dobře. Po pár chvílích se ocitáme na rozcestí Pod Kyčerou (698 mnm) a odtud se stále budeme držet zelené trasy. Teď už začínáme stoupat prudčeji a docházíme na místo, kde křižujeme sjezdovku. Je odsud krásný výhled na protější Hostýn a toho využíváme ke společné fotce. Ještě kousek nastoupáme, potom už jdeme téměř po rovině mezi stromy a mezi němi nám krásně probleskává sluníčko.

Přicházíme k rozcestí U Tří kamenů (730 mnm), které tvořili hranici tří panství. Rovněž se zde nachází pomník lyžařce, která zde tragicky umrzla. Z tohoto rozcestí nás čeká více jak kilometrový sestup dolů až na rozcestí Pod Křížem (644 mnm). Tady si všimneme čerstvých stop, které zřejmě patří jezevci. Stopy zdokumentujeme a už kráčíme pohodovou lesní cestou. Cestou ještě vidíme odbočku do lesa k bunkru U Hrubé jedle, tak se tam vydáváme. Zbytky bunkru leží asi 100 metrů od trasy, je třeba sejít kousek níže, ale bohužel tady není nic zajímavého k vidění. Vracíme se zpátky na cestu a pokračujeme dále.

Prolezeme mezi hustými stromy a dostáváme se na krásnou louku. Opět si toto místo zvěčním a odbočujeme vlevo. Opět projdeme krátkou zalesněnou pěšinkou a jsme na další planině. Tady ssee nacházejí i nějaké domy a my přicházíme na rozcestí U Čéšků (629 mnm). Odtud nám do cíle zbývají už jenom dva kilometry. Scházíme loukou a dostáváme se do místní části zvané Kotáry. Zde jsou další rodinné domy a spousta chatiček. Ještě vylezeme kousek na kopec a už scházíme dolů na Troják. Tam zanedlouho přicházíme, ještě si vyfotím zdejší památník a už nasedáme do auta a míříme zpátky domů.

13.01.2015