Bassin Boeuf, Takamaka

Je 28. prosince a my se probouzíme do šestého dne na exotickém ostrově Réunion, který se nachází nedaleko Madagaskaru v Indickém oceánu. Bohužel je tento den i naším posledním a večer nás čeká přelet zpátky na Mauricius. Ráno se probouzíme, v klidu snídáme a balíme si kufry. Kolem desáté hodiny opouštíme naše skvělé ubytování Les Terrasses de Niagara a akorát si zde necháme uschované kufry na recepci, pro které si odpoledne přijedeme.

Včerejší den nám bohužel nevyšel, plánovali jsme túru na vyhlídku nad Trou de Fer, ale bohužel v horách celý den pršelo. Sice jsme pár set metrů v oblasti horské chaty Gîte de Bélouve ušli, ale do cesty se nám postavil rozvodněný potok a při návratu opět začalo pršet, tak jsme se nakonec na túru nevydali. Poobědvali jsme v restauraci Relais Des Plaines v městečku La Plaine des Palmistes a po zpáteční cestě jsme navštívili vanilkovou farmu v městečku Bras-Panon.

Dneska už máme počasí lepší, ale už zase nemáme tolik času, protože z Réunionu odlétáme v 17:30. Plánujeme si proto jen drobné výlety. Nejprve se zajedeme podívat kousek nahoru nad naše ubytování, kde se nachází soustava vodopádů a tůní s názvem Bassin Boeuf a kde by se podle slov majitelky dalo i vykoupat. Parkujeme auto, jdeme zhruba 300 metrů pěšky a pod námi se mezi korunami stromu ukazuje velký vodopád. Pokračujeme dále a přicházíme k malým kaskádám a zmiňovaným tůním.

Jenže je okamžitě jasné, že z koupání nic nebude, protože po deštích je řeka Riviére Sainte Suzanne rozvodněná. Uděláme si nějaké fotky a vracíme se kousek zpátky. Pod námi je hučící vodopád a já vidím, že dolů vede úzká a prudce klesající pěšinka. Samozřejmě, že scházíme dolů. Vodopád se nám odkrývá, čím dál tím víc, ale ještě ne úplně celý. Obouvám si boty do vody a snažím se přejít na nedaleký balvan. Naštěstí není voda moc hluboká a ani proud moc silný a já se můžu pokochat pohledem na krásný vodopád. Udělám foto a vracíme se zpátky k autu. Cestou čteme infotabuli, kde je napsáno, že v případě ohrožení velkou vodou zazní sirény a v tom případě musejí zdejší návštěvníci okamžitě opustit toto místo.

Nasedáme do auta a uvažujeme, co dále, protože je teprve půl dvanácté. Nakonec se domlouváme, že zkusíme vyjet na slavnou vyhlídku Takamaka. Ta je odtud vzdálená něco přes 40 kilometrů. Musíme najet dole na dálnici a směřujeme se do města Saint Benoit, kde odbočujeme vpravo a začínáme stoupat do hor. Čeká nás několik kilometrů serpentin a dojíždíme na výše zmiňovanou vyhlídku.

Škoda, počasí tady není opět dobré, je nízká oblačnost a ke všemu prší. Vylezeme ven z auta a fotíme si alespoň částečný výhled. Ale na druhou stranu díky dešti můžeme pozorovat spoustu vodopádů. Uděláme si několik fotek a vracíme se zpátky. Sjíždíme na úplný okraj Saint Benoit a zastavujeme se v místním malé restauraci. Já si objednávám rybu na kreolský způsob a opět mi to hodně chutná.

Odjíždíme po jedné hodině a míříme už na letiště Rollanda Garrose. Tady vyklopíme holky a vracíme se zpátky do našeho ubytování Les Terrasses de Niagara, kde máme na recepci uschovány zavazadla. Paní majitelka s manželem jsou pryč a byli jsme s manželem domluveni, že nechá recepci odemčenou. Jenomže je zamčeno a my trochu propadáme panice. Naštěstí mám uložené číslo na majitelčinu kamarádku, která nás ráno odubytovala, tak ji hned volám. Okamžitě ví, o co se jedná a do 5 minut přijíždí a odemyká nám recepci.

Vracíme se zpátky na letiště, vracíme auto do půjčovny a máme dvě hodiny do odletu. Jdeme si dát nějaké pití do místní kavárny a poté se přesouváme na odbavení. Podle plánu odlétáme z Réunionu v 17:30 a konečně můžeme vidět celý masív vulkán Piton de la Fournaise. Po 40 minut sedáme na letiště Sira Seewoosagura Ramgoolama na Mauriciu a čeká nás tříhodinové martyrium na pasové kontrole a poté hodinová cesta na naše ubytování v Tamarinu. Tam si otevřeme s Kamilem pivko a jdeme ponořit naše znavená těla do bazénu.

28.12.2019