Milano

Jsme na dovolené u italského jezera Lago di Garda a pro dnešek opustíme kola a přírodu. V plánu je totiž koncert kapely Pearl Jam a s tím spojená návštěva Milána, což je druhé největší město v Itálii. Společně s Kamilem a Hankou vyjíždíme z městečka Salò a do velkoměsta to máme 140 kilometrů. Tam přijíždíme po poledni a parkujeme blízko areálu Expa, kde bude probíhat koncert.

Jdeme do stanice metra a chvíli studujeme automat na jízdenky. Kupujeme si celodenní jízdenku s možností jízdy po celém Miláně a k tomu můžeme využít jak metra, tak vlaku a také autobusu. My přejíždíme do centra a vystupujeme na náměstí Piazza del Duomo. Pred sebou máme obrovské náměstí se sochou Victoria Emanuela II a všude je plno turistů a holubů. Ale dech nám vyráží skvostná katedrála.

Katedrála Narození Panny Marie byla postavená v letech 1386–1510, má průčelí přestavěné za Napoleona v roce 1805 a je svými rozměry (délka 157 m, šířka 92 m, výška klenby 45 m a výška centrální věže s pozlacenou sochou Madony 106 m) třetí největší na světě a může pojmout až 40 tisíc lidí. Uvnitř je bohatá výzdoba, zejména renesanční a barokní.
Citace - Wikipedie: Milán

Prohlídka je placená a dá se při ní vylézt na vyhlídku centrální věže. Moc rádi bychom se tam podívali, jenže jsme to podcenili a neobjednali si vstup online. A fronta před katedrálou je na dobrou hodinu. Mrzí nás to, ale musíme od prohlídky upustit. Zamíříme tedy do galerie Victora Emanuela II. Toto obchodní centrum navrhl Guiseppe Mengoni, stavba trvala 12 let a byla dokončena v roce 1877. Křižují se zde dvě ulice, které jsou zastřešeny skleněnými kopulemi a je zde plno módních obchodů nejluxusnějších značek. Procházíme si to tady, děláme nějaké fotky a shodujeme se na tom, že ne všechny drahé a luxusní věci jsou krásné.

Když vylezeme na druhé straně galerie, ocitáme se na náměstíčku Piazza della Scala. Tady se nachází socha Leonarda da Vinciho, palác Palazzo Marino a naproti němu jedna ze světově nejproslulejších operních scén La Scala. Ten ale na pohled zvenku nepůsobí nijak honosným dojmem. Odtud pokračujeme k hradu a cestou míjíme spousty barů a restaurací. Bohužel je zde i spousta pouličních prodejců, zejména tmavé pleti, kteří se nám snaží vnutit nějakou cetku. My na to nereflektujeme, ale přesto je to trochu obtěžující. Naštěstí je všude spousta policistů a vojáků a my se cítíme bezpečně.

To se už ocitáme na náměstí Piazza Castello. Tomu vévodí Socha Giuseppe Garibaldiho a velká fontána, za kterou se nachází hrad Sforzesco. Stavba byla vybudována roku 1450 na příkaz Francesca I. Sforzy na místě hradu rodu Visconti postaveného v letech 1360–1370 a zničeného roku 1447. Roku 1490 Bramante vyzdobil freskami stěny Sala del Tesoro. Na interiérových dekoracích pracovali i Leonardo da Vinci, Filarete a Cesario Cesariano. V letech 1833–1905 proběhla rozsáhlá rekonstrukce hradu. Škody vzniklé během bombardování roku 1943 byly později částečně napraveny.
Citace - Wikipedie: Sforzesco

Procházíme nádvořím, děláme nějaké fotky a pak vcházíme do zámeckého parku. Ten byl upraven v anglickém stylu s květinovými záhony. Na jeho konci můžeme vidět monumentální neoklasicistní vítězný oblouk Arco della Pace z let 1807–1838. Děláme několik fotek a poté se vracíme zpátky na náměstí Pizza Castello. Tady si jdeme dát oběd do restaurace. Pak se přesouváme zpátky na náměstí Piazza del Duomo a ještě jednou můžeme obdivovat impozantní katedrálu.

Jsme zpátky v metru a přejíždíme do čtvrti Porta Nuova. Vystupujeme a ocitáme se ve futuristické oblasti plných mrakodrapů. Procházíme mezi velikány a míjíme slavné výškové budovy jako je Pirellone, který zde stojí do roku 1960, Unicredit, která je se svými 231 metry nejvyšší budovou Itálie a v neposlední řadě klenotem Bosco Verticale, což je jakýsi "vertikální les" a budova byla oceněna titulem nejkrásnějšího mrakodrapu světa v roce 2014. Na první pohled zaujmou především balkony se zelenými stromy, kterých je tu vysazeno kolem 1000. Ty nejen že mrakodrap zkrášlují, ale také ho přirozeně chrání před sluncem i hlukem a čistí a zvlhčují vzduch.

Odtud zamíříme zpátky do metra a už vystupujeme u areálu Expa. Počasí je luxusní a dnešní koncert se vydaří. Jdeme si dát pivko a nejprve zatleskáme kapele Stereophonic. V devět hodin vypukuje parádní koncert Pearl Jam v čele s Eddiem Vedderem a za mě je to prozatím nejlepší koncert, na kterém jsem byl. Milano opouštíme těsně před půlnocí a po cestě domů se zastavíme ještě na nějaké jídlo na benzínce. Do Salò přijíždíme o půl druhé a padáme únavou do postele.

22.06.2018