logo
divider

Rabaçal


Jsme pátým dnem na ostrově Madeira a po včerejším automobilovém výletě je pro dnešek v plánu pořádná túra. Chceme navštívit slavné levády, což je důmyslný zavlažovací systém. Zprvu úzké kamenné, později betonové kanály se proplétají z deštivého severu a centrálního horského masivu na políčka v jižní části Madeiry. Celková délka levád je neuvěřitelných 2500 kilometrů. Po snídani nasedáme do vypůjčeného auta a přejíždíme o 10 kilometrů výše do hor.

Zaparkujeme a už od parkoviště máme krásné výhledy do okolních hor. Scházíme dolů po asfaltové silnici a po dvou kilometrech přicházíme na chatu Rabaçal Nature Spot Cafe. Tady se jdeme posadit na místní terásku a dáváme si kafe. Musím říct, že chata je moc krásná, čistá a vkusně zařízená. Po krátké pauze se vydáváme dále a nyní půjdeme kousek okolo levády Risco. Hned za námi slyšíme češtinu a tak se pozdravíme s dalšími turisty.

Od levády Risco se brzo odpojujeme a scházíme po kamenitých schodech k levádě 25 pramenů (Levada das 25 Fontes). Nádherné vavřínové lesy jsou všude kolem nás a kmeny stromů dávají tušit, že jsou hodně staré. Ke zmiňovaným pramenům to jsou necelé dva kilometry a zhruba 150 výškových metrů nastoupaných a 110 sestoupaných. Bohužel tady panuje čilý turistický ruch a my se musíme každou chvíli zastavovat a uhýbat ostatním. Jen sporadicky se stane, že náme kolem sebe nikoho a můžeme si udělat samostatnou fotku.

A ještě horší je to u samotných 25 pramenů. Je zde hlava na hlavě a udělat nějakou hezkou fotku snad ani nejde. Ani se tady moc nezdržujeme a vracíme se zpátky na rozcestí mezi levádami 25 pramenů a Risco. A právě kolem levády Risco pokračujeme dále. Po necelém kilometru přicházíme k jejímu konci a nad hlavami máme parádní vodopád Risco. Voda zde padá z výšky 100 metrů a vodní tříšť je úplně všude. My si tady uděláme krátkou pauzu a v suchém místě do sebe ládujeme svačinky. Zpestřením je nám nějaké mladá modelka, která se tady svléká do plavek a nechává si udělat zajímavé snímky.

Pak se vracíme zpět k chatě Rabaçal Nature Spot Cafe a k autu se budeme vracet oklikou. Nastupujeme na turistickou trasu PR6.3 a po této úzké lesní pěšince půjdeme zhruba dva kilometry k jezírku Lagoa do Vento. Z tohoto jezírka odtéká voda do vodopádu Risco a my se po kamenech dostáváme až na hranu vodopádu. Neskutečné, pod námi zeje pořádná díra a my můžeme pozorovat malinkaté lidi na vyhlídce, kde jsme před hodinkou stáli i my. Máváme jim a světe div se, oni mávají taky. Jen je škoda, že je tady mlha a nemáme úplně nejlepší výhled. Nemůžu říct, že je to tady úplně bezpečné a tak se raději vracíme zpět k jezírku.

Lagoa do Vento napájí další vodopád, ale ten už je o poznání menší. Z ničeho nic se mlha roztrhává a na nás vysvitne sluníčko plnou silou. Průzračná voda v jezírku láká k ochlazení a jelikož tady momentálně nikdo jiný není, shazuji oblečení a nořím své tělo do chladivých vod jezírka. Čekal jsem, že bude chladnější, ale voda má nějakých 15°C a osvěžení je moc příjemné. Bohužel jsem nucen vylézt, protože k jezírku míří další turisti. Ještě si tady uděláme několik společných fotek s miláčkem a já se v rychlosti projdu za vodopád a udělám si fotku skrz něj.

Pak se už vracíme zpátky, nejprve se musíme strmě vyšplhat zpátky na turistickou trasu a pak odbočujeme vlevo k levádě Alecrim. K ní musíme taky ještě slušně nastoupat a společnost nám dělá opět hustý vavřínový les. Když se dostaneme k levádě, cesta se vyrovnává a my půjdeme dolů velice mírně nakloněnou rovinou. Před námi je pohodová tříkilometrová cesta a občas máme mlhu, že nevidíme na 20 metrů a občas na nás svítí sluníčko. Jsme zpátky na parkovišti, v nohách máme 23 kilometrů a v hlavě spoustu nezapomenutelných zážitků.

Jsme zpátky u auta, nasedáme a z náhorní plošiny budeme sjíždět do městečka Ponta del Sol. Máme hlad jak vlci a rádi bychom někde poobědvali. Zkusíme se zastavit ve vesničce Canhas na dvou místech, ale nikde nic nemají. Nakonec sjíždíme až do městečka Ponta do Sol a uděláme jenom dobře. Necháváme auto na okraji městečka a míříme do centra.

Městečko je usazeno mezi útesy a může se pyšnit nejvíce hodinami slunečního svitu a od toho lze odvodit i jeho název Ponta do Sol. Jdeme pobřežní promenádou a naproti tyrkysových vod Atlantiku ční krásné opravené budovy a hotýlky. My se směřujeme do centra a usazujeme se v restauraci Caprice. Já si objednávám rybu, většina ostatních masové špízy. A dopřeji si i tupláka točeného piva, protože dnes má na starosti dopravu Kamil.

Když se výborně najíme, začíná se sluníčko sklánět k moři. Jdeme se tedy ještě podívat na nedalekou vyhlídku na skalách s názvem Miradouro Cais da Ponta do Sol. Mezitím pozorujeme úchvatný západ slunce. Když už se skoro setmí, nasedáme do auta a přejíždíme do nedaleké Arco da Calhety, kde máme náš prázdninový dům. Doma ještě rychle skočíme do bazénu a den plný nových zážitků máme za sebou.

03.09.2021

divider
divider

Délka trasy: 23 km

Nastoupané metry: 558 m

Sestoupané metry: 558 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek