Koloseum, Forum Romanum, Altare della Patria, Pantheon, Fontána di Trevi

Začíná druhý den naší poznávací dovolené v Římě a na dnešek jsme si naplánovali právě první část tohoto velkolepého města. Probouzíme se v našem střešním apartmánu v Centro Regina a jdeme si nachystat snídani. V klidu snídáme a po osmé hodině vyjíždíme naším zapůjčeným autíčkem. Prohlídku Kolosea máme zarezervovanou na 10:30 a cesta by měla být dlouhá jen 45 kilometrů. Zdá se to jako dostatek času, ale já netuším, jak dlouho se budu prodírat velkoměstem a hlavně je nechvalně proslulé hledání místa na zaparkování.

Míříme přes Ardeu na dálnici a postupně se noříme do hustého provozu. Do centra města vede tříproudovka, je zde spousta semaforů a hlavně mraky šílených motocyklistů, kteří se prodírají ze všech stran dopředu. Další perlou jsou motoristé, kteří bez ukazatele změny směru jízdy přejíždějí zleva doprava a naopak. No když už mám několik set tisíc kilometrů odřízených, připadám si značně nejistě. A když se konečně přiblížíme ke koloseu, marně se snažím někde zaparkovat. Udělám snad čtyři kolečka a až když vyjedu zpátky na silnici, mám obrovské štěstí a nacházím jedno volné místo.

Ještě nestihnu ani pořádně zaparkovat a už vedle mě zastavují postupně tři auta a ptají se, jestli odjíždím. Uf, štěstí nám přálo. Mířím k místnímu parkovacímu automatu a za cenu 5€ mám parkování na celý den. Teď už půjdeme po svých a k naší radosti jsme zaparkovali zhruba 300 metrů od kolosea. Ihned si tuto architektonickou nádheru fotíme a jelikož máme ještě čas, jdeme si na chvíli sednout do místního baru a objednáváme si kafe s croissantem. Kolem desáté hodiny se zvedáme a míříme k branám kolosea.

Římské koloseum, původně Flaviovský amfiteátr, je největší amfiteátr, který byl kdy v římské říši postaven. Jeho stavba začala mezi lety 70 a 72 n. l. za římského císaře Vespasiana a byla dokončena v roce 80 n. l. za císaře Tita. Původně bylo schopno pojmout 50 000 sedících diváků a bylo užíváno ke gladiátorským zápasům a veřejným podívaným. Vedle gladiátorských her se zde pořádaly i naumachie (stylizované námořní bitvy), zápasy s divou zvěří, popravy, rekonstrukce známých bitev a dramata založená na klasické mytologii. V raném středověku přestala budova sloužit k zábavě. Později byla využívána k obývání, sněmování, jako pevnost, kamenolom a křesťanská svatyně. Ačkoliv periodicky se opakující zemětřesení a zloději kamenů z něj učinili zříceninu, dnes se stavba stala skutečným symbolem císařského Říma.
Citace - Wikipedie: Koloseum

Pomalu se hromadíme u vstupu do kolosea a jsme příjemně překvapení, jak je tady málo lidí. Pak už nás vpouštějí dovnitř, rychlá kontrola tělesné teploty a rentgen věcí, které si neseme a můžeme se oddat krásám kolosea. Postupně si to tady procházíme, děláme skvělé fotky a dokonce poprosíme další český pár, aby nás vyfotil. Je opravdu neskutečné, co naší předkové dokázali vybudovat a my se s otevřenou pusou snažíme pochopit velkolepost tohoto místa. Po hodině se vracíme ven, procházíme okolo Konstantinova vítězného oblouku a míříme do další fantastické památky s názvem Forum Romanum.

Forum Romanum bylo v dobách antického Říma centrum veřejného dění ve městě i v říši. Je to zhruba obdélné náměstí o rozměrech asi 130x60 m mezi pahorky Kapitol a Palatin, kterým prochází hlavní římská cesta Via Sacra, spojující pahorek Kapitol s Koloseem. Konaly se zde slavnosti, triumfální průvody, soudy, volby, politická shromáždění i trhy. Kolem původního tržiště v období od 7. století př. n. l. do konce západořímské říše (476) postupně vzniklo množství veřejných budov (bazilik), chrámů, vítězných oblouků a veřejných řečnišť (rostra). V současné době je to velká oblast zbytků staveb a archeologických vykopávek, nepřehledně nakupených v mnoha vrstvách.
Citace - Wikipedie: Forum Romanum

Nejprve projdeme pod Titovým obloukem a pak si to zamíříme k chrámu Venuše a Romy. Dalším skvostem, u kterého se pozastavíme, je chrám Antonina a Faustiny. Procházíme mezi jednotlivými segmenty a děláme mraky fotek. Hlava nám z toho už jde pěkně kolem, protože je zde tolik vjemů, že to naše mozkovny těžko pobírají. Ale samozřejmě je to tady nádherné, fantastické a snad i mystické místo. Nutno dodat, že je dneska nádherné slunečné počasí a začíná být pořádně vedro.

Dalším bodem, ke kterému zamíříme, je Tabularium. Obcházíme ho a vycházíme nahoru, kde je úžasná vyhlídka. Děláme další sérii fotek a kocháme se výhledem na celé Forum Romanum. Pak se přesouváme na Palatin, pahorek, na němž bylo podle pověsti založeno město Řím. Už začínáme mít hlad a žízeň, a proto to tady procházíme v rychlosti, vracíme se zpátky dolů a míříme ven z Fora Romana.

Vycházíme a naproti přes cestu vidíme restaurace. Usazujeme se hned v první z nich a k mé radosti si můžu objednat tuplák piva. Perfektní, už jsem padal žízní. Objednáváme si jídlo a odpočíváme ve stínu místní terasy. Oběd byl naprosto výborný a mně vůbec nevadí, že jsem tady nechal poměrně velkou částku. Je půl druhé a my se můžeme vydat na další objevování krás Říma. Naším dalším cílem bude nedaleký památník Altare della Patria. Po cestě ještě obhlédneme Forum Augustum a vyfotíme se u sochy Cézara. Pak se už dostáváme k dalšímu architektonickému skvostu.

Altare della Patria, česky Oltář vlasti, oficiálním názvem Národní památník Viktora Emmanuela II., je neoklasicistní stavba v italském hlavním městě Římě postavená k uctění památky prvního krále a sjednotitele Itálie Viktora Emmanuela II. Celková rozloha stavby činí 17 000 metrů čtverečních. Budova byla postavena v letech 1885–1935 a architektem byl Giuseppe Sacconi. Stavba byla inspirovaná antickou architekturou (zvláště Pergamonským oltářem). Uprostřed památníku byla vztyčena dvanáctimetrová bronzová jezdecká socha Viktora Emanuela II. Na schodišti památníku stojí nepřetržitě čestná stráž. V budově sídlí rovněž několik státních institucí, včetně knihovny, archivu, ústavu dějin a muzea italského národně osvobozeneckého hnutí. Lidově je stavba někdy nazývána "psací stroj".
Citace - Wikipedie: Altare della Patria

Jdeme se samozřejmě podívat dovnitř a hlavně nahoru na střechu, protože se tam nachází vyhlídka. Stoupáme po obrovských schodištích, obdivujeme zdejší sochy a antické sloupy a samozřejmě děláme mraky dalších fotek. Když se dostáváme na první terasu, děláme chybu a nezbývá nám, že sejít po schodištích dolů a znova se vydat na okružní procházku. Teď už jsme dobře, platíme vstupné na vyhlídku, vyjíždíme výtahem a zanedlouho jsme na střeše. Jsme tady sami a snad ani není slov, která jsou schopny popsat ten fantastický a velkolepý výhled. Úžasné, fantastické, famózní. Chvíli se kocháme výhledem a jelikož máme ještě nějaké cíle, vracíme se zpátky dolů.

Nedaleko od muzea se nachází další věhlasná budova, která se nazývá Panteon. Procházíme uličkami, cestou se podivuje obchodu s kněžskými hábity a po chvilce se ocitáme na náměstí Piazza della Rotonda, kde se Panteon nachází.

Pantheon je starověký kruhový chrám v Římě, původně zasvěcený všem bohům a od roku 609 zasvěcený Panně Marii mučedníků. Patří k nejvýznamnějším a nejzachovalejším antickým chrámům a stavbám vůbec. Chrám dal postavit Marcus Vipsanius Agrippa v době svého třetího konzulátu v letech 29 až 19 př. n. l., a to patrně v podobě baziliky jako svoji soukromou svatyni. Po roce 80 n. l. byl chrám – snad po požáru – obnoven za císaře Domitiána. Dnešní kruhová podoba Pantheonu pochází z doby Hadriánovy, který jej dal po požáru v roce 123 přestavět. Vstup do chrámu tvoří mohutný portikus s 16 žulovými sloupy s korintskými hlavicemi, každý z nich je 12m vysoký a váží asi 60t. Vlastní chrám tvoří velká kruhová aula o stejném průměru a výšce 43,22 m zakrytá polokulovitou klenbou, v jejímž středu je otvor (okulus) o průměru 9 m, zdroj přirozeného světla v chrámu.
Citace - Wikipedie: Pantheon

Platíme vstupné, prohlížíme si to tady a opět žasneme nad velkolepostí tohoto místa. Je před čtvrtou hodinou a my opouštíme Panteon, abychom se vydali ke slavné fontáně di Trevi. Další několikasetmetrové kličkování uličkami s mapami na mobilu a dostáváme se na náměstí Piazza di Trevi, kde se fontána nachází. Ta byla vystavěna v letech 1732 až 1762 v pozdně barokním stylu s přechodem ke klasicismu. Uděláme si nějaké fotky a odtud se už pomalu budeme směřovat k našemu autu.

Nad fontánou se nachází Kvirinálský palác, což je oficiální rezidence prezidenta Italské republiky. My kolem něho procházíme a po dalším kilometru přicházíme k bazilice Panny Marie Sněžné. Je zavřená a my se tady jen vytočíme a teď se už vracíme zpátky ke koloseu. Po cestě se zastavíme v pizzerii L'Archetto di Cavour a objednáváme si výbornou pizzu. Odtud to máme už jen kousek k autu. Startuji, nastavuji navigaci a jdu se oddat radostem římského provozu. Ale zjistil jsem, že když se nedívám do zpětných zrcátek a drze si někde vjedu, tak se mi vlastně řídí už pohodově. Když se vrátíme domů, jsme pořádně utahaní, otevřeme si láhev vína a válíme se v posteli.

30.09.2020