Syrakusy

Je začátek října, já mám ještě posledních pár dnů dovolené a s Irmískem uvažujeme, kam bychom vyrazili. Chtělo by to ještě do tepla a s cenou letenek 650 Kč za osobu je jasná volba Catania, druhé největší město na Sicílii. Brzo ráno vyjíždíme do Vídně, parkujeme auto na nedalekém parkovišti a před půl 8 odlétáme. Let je klidný a my o dvě hodiny později přistáváme na prosluněný italský ostrov. Jdeme si vyzvednout naše předem zarezervované auto – mimochodem strašná herka a starým Fiatem Punto přejíždíme do centra Catanie.

Ubytování máme v soukromí v bytě s názvem Palazzo de Logu na ulici Antonino di Sangiuliano a snažíme se na rušné ulici zaparkovat. No, bude to tady celkem sranda. Navíc ulice a domy působí omšelým dojmem a naše první pocity jsou smíšené. Vše napraví milý majitel Davide, který nás přes pavlačový dvůr vede do našeho útočiště. A vybrali jsme dobře. Byt je klidný, prostorný, dobře vybavený a čistý. Rychle se vybalujeme a pak se vracíme zpět k autu.

Dneska chceme navštívit město Syrakusy, které je odtud vzdáleno 70 kilometrů. Vymotat se z centra Catanie je celkem zážitek, ale pak už uháníme po dálnici a po poledni parkujeme v Syrakusách. Nejprve procházíme okolo přístavu, překračujeme vodní kanál a ocitáme se na náměstí Emanuele Pancaliho. Tady jdeme do venkovní restaurace Cristina a objednáváme si jídlo. Já si dávám mořské plody se zeleninovým salátem a Irmísek těstoviny. A posíláme první fotky naším známým.

Jídlo je dle předpokladu čerstvé a výtečné a oba dva si pochutnáváme. Pak se přesouváme k nedalekým pozůstatkům řeckého chrámu, který se nazývá Apollonův. Chrám byl postaven v 6. století př. n. l. Dnes se z něj dochovaly ruiny s dobře rekonstruovaným půdorysem, dórskými sloupy, fragmenty říms, předsíní a stupni schodiště. Objedeme si to tady dokola a míříme do úzkých uliček historického centra. Já prostě tu jihomořskou architekturu miluji. Proplétáme se uličkami a přicházíme na druhou stranu.

Jsme u pevnosti San Giovanello a z ní máme panoramatický výhled na novou část Syrakus. Uděláme nějakou fotku a pak míříme ulicí kolem pobřeží. Koukáme na tyrkysové moře a z dálky vidíme hrad Maniace, který vyčnívá z výběžku města. Než k němu přijdeme, navštěvujeme vyhlídku na pevnosti Vigliena. A taky se zanoříme znova do uliček a v restauraci s názvem La Locanderia si dáváme výtečný dezert a kafe. Pak se protáhneme okolo kostela San Martino a ocitáme u vstupu do hradu. Bohužel do areálu hradu nemůžeme, ochranka nás nepustí, protože zde probíhá natáčení filmu. Až později se dozvídáme, že zde točí pokračování Indiana Jonese se slavným Harrisonem Fordem.

Scházíme do malého parku s názvem Villeta Aretusa a pozorujeme krásně vzrostlé stromy, které nám připomínají chvíle strávené na tropickém ostrově Mauricius. Pak se už promenádou okolo přístavu vydáváme zpátky k autu. Přejíždíme do nedalekého Lidlu, kde si chceme nakoupit nějaký proviant na večer a na snídani. Mezitím nebe zlověstně tmavne, a když vystoupíme u Lidlu, máme před sebou wall cloud, neklamnou známku příchodu prudké bouřky.

Jen, co vlezeme do obchodu, spouští se boží dopuštění. Blesky křižují oblohu, hrom burácí a silný vítr přináší průtrž mračen. Ještě, že jsme v suchu vevnitř. Čekáme s ostatními ve vchodu do Lidlu a čekáme 20 minut, než se nejhorší vlna přežene. Pak utíkáme do auta a odjíždíme ze Syrakus. Cestou potkáváme několik hasičských vozů a jedeme po zaplavených silnicích. Ale když se dostaneme na dálnici, je cesta do Catanie bezproblémová. Teda až na nervydrásající zácpy v centru Catanie. Podaří se nám zaparkovat, musíme zaplatit mírný poplatek a přesouváme se s proviantem na chvíli do našeho ubytování.

05.10.2021