Vyhlídkový let nad Réunionem

Jsou Vánoce a my se probouzíme do tropického svátečního dne na francouzském ostrově Réunion, perle Indického oceánu. Vstáváme hodně brzy, už v 5 hodin, protože jsme se rozhodli nadělit si dáreček v podobě vyhlídkového letu vrtulníkem nad ostrovem. Rychle snídáme, do auta dáváme tašky s plavkami a dalšíma věcmi a hlavně několik láhví balené vody. Vyjíždíme z našeho ubytování v Saint Suzanne, najíždíme na dálnici a míříme do hlavního města. Na vrtulníkovou základnu to máme 55 kilometrů a mezitím se začíná rozednívat.

Dnešní adrenalinový zážitek byl nejistý, protože zpočátku měla být předpověď počasí zlá a až večer nám zavolali, že bude počasí dobré a že jediný termín je let v 6 ráno. Zvolili jsme společnost Helilagon, která disponuje několika vrtulníky Airbus H130, které přepraví 6 pasažérů. Přijíždíme na základnu v Gilles Saint Les Bains, jdeme na recepci, kde se dovídáme, že bohužel let okolo celého ostrova The Must Do (319€) není možný, protože je nad vulkánem Piton de la Fournaise špatné počasí.

Jsme zklamání a rychle přemýšlíme co dál. Uvažujeme, jestli letět kratší okruh nebo zkusit jiný den. Nakonec si říkáme, že může být počasí ještě horší a byla by škoda nevyužít příležitost. Navíc má s námi letět jedna japonská turistka a ta vypadá hodně zklamaná, když jsme začali uvažovat, že nepoletíme. A navíc nám paní recepční říká, že vulkán není až tak krásný, že je to jen hnědá země. Nabízí nám tedy kratší okruh The Heart of the Island (250€) a my to přijímáme.

Po šesté hodině nasedáme do vrtule, pilot startuje motory a vrtulník se začíná chvět. Já vím, co mě čeká, měl jsem možnost letět naším pracovním vrtulníkem, pro Irmíska, Hanču a Kamila je to poprvé. Po pár minutách, kdy se zahřívají motory a provádí nezbytná kontrola pilotem, jsme připraveni vzlétnout. Odlepujeme se od heliportu a náš vánoční adrenalinový zážitek začíná.

Pilot opatrně stoupá a vtipkuje do komunikačního mikrofonu, že máme všude v dosahu spoustu pytlíků na zvracení. Nabíráme výšku a ocitáme se nad zálivem St. Paul. Pak už nabíráme rychlost a míříme ke slavné vyhlídce Maïdo, přes jejíž vrchol přeletíme. Ocitáme se nad kalderou Mafaté a je to dech beroucí pohled. Ostře řezané vrcholky hor se snoubí se zeleným horským údolím plným prudkých srázů. Ještě jsem asi neviděl krásnější pohled na hory.

Všechna tady ta paráda je důsledkem velké vulkanické činnosti a my máme pocit, že jsme se ocitli v nějaké prehistorické krajině. Ranní barva slunce a občasné mraky na vrcholcích podkreslují tyto vjemy o to silněji. Přelétáme nad horskými vesničkami Grand Ilet, Mare à Martin a Mare à Vieille Place a po pravé straně máme nejvyšší horu Réunionu – Piton des Neiges (3070 mnm). Pak se už dostáváme nad další přírodní skvost.

Tím je tří set metrová trhlina Trou de Fer, což znamená Ocelová díra. Tuto trhlinu příroda obklopila pralesem Bélouve a voda, která z něho vytéká, náhle ztrácí pevnou půdu a řítí se do zdánlivě nekonečné hloubky. Je nasnadě, že vodopády jsou doslova spektakulární, protože měří stovky metrů. Nejslavnější z nich, Bras de Caverne, je dokonce tří stupňový. První stupeň má 210 metrů, druhý 180 metrů a konečně ten poslední úžasných 300 metrů. Pilot vrtulníku zde provede osmičku a pěkně nám zahýbe žaludkama.

To se už dostáváme nad Salazie, druhou vulkanickou kalderu. Scenérie je podobná té první a pořád se nám tají dech nad tou krásou. Vracíme se směrem zpátky a blížíme se k nejvyšší hoře Piton des Neiges. Ta je částečně ukrytá v mracích a my přelétáme těsně pod jejím vrcholem. Jelikož je brzo ráno a vzduch je studený, vrtulníkem občas zmítají silné turbulence. Ale dostáváme se nám vysvětlení od pilota, že je to úplně normální. Dostáváme se do poslední vulkanické kaldery, která se jmenuje Cilaos. Letíme okolo ikonického vrcholu Les Trois Salazes (2121 mnm) a pod sebou máme městečko Cilaos.

Samozřejmě děláme asi tisíc fotek a já do toho natáčím krátké videa, které bych pak někdy chtěl sestříhat. Pomalu vylétáváme údolím ze Cilaosu a dostáváme se do otevřenější krajiny a opět vidíme moře. Dostáváme se nad městečko Saint Leu a přibližujeme se zpátky k městu Saint Gilles les Bains. Vidíme nádherný úsek tyrkysové moře, který ohraničuje korálový útes a pod námi se rozprostírají krásné pláže. To už ale přistáváme na heliportu, pilot vypíná mašinu a společně nás všechny vyfotí naše spolucestující japonská turistka. Loučíme se s pilotem, nasedáme do auta a vyrážíme vstříc dalšímu dobrodružství.

24.12.2019