Beauvoir - Pontorson - Sougéal - Antrain - Château de Bonnefontaine - Étang de Villecartier - Vieux Viel - Pleine Fougères - Sains - Roz sur Couesnon - Beauvoir

Začal čtvrtý den naší dovolené ve Francii a po včerejším cestování autem máme na dnešek naplánovaný cyklovýlet z našeho ubytování v Beauvoir. Počasí na dnešek slibuje polojasné počasí a mělo by být bez dešťových srážek. Chceme se taky podívat po místních vesničkách a tím pádem nás dneska nečeká žádný slavný turistický cíl. Ráno nijak nespěcháme, v klidu snídáme a na cestu jsme připraveni až okolo desáté hodiny.

Projíždíme Beauvoirem a najíždíme na cyklostezku, která nás okolo říčky Le Couesnon přivede do města Pontorson. Tuto cyklostezku jsme už jeli v opačném směru hned první den. Je zataženo, ale jede se příjemně. Pozorujeme okolní přírodu, kecáme a po šesti kilometrech vjíždíme do Pontorsonu. Tady se nijak nezdržujeme, přejedeme most a odbočujeme na vedlejší silnici. Tentokrát budeme mít říčku Le Couesnon po levé straně.

Projíždíme mezi stromy a poli kukuřice a cesta nás dovádí do vesnice Sougéal. Do té musíme něco nastoupat, ale žádný velký kopec to není. Vyfotíme si místní kostelík a za vesnicí se zastavujeme na vyhlídce. Pohled do okolní krajiny je zajímavý a v dálce se honosně tyčí Mont Saint Michel. Dlouho se zde nezdržíme a už zase roztáčíme pedály svých biků. Zanedlouho projedeme okolo pár stavení v místě zvaném Le Guerantonnais a poté sjedeme dolů. Opět máme poblíž levé ruky říčku Le Couesnon a za další tři kilometry stoupáme do městečka Antrain.

V Antrainu projedeme malým centrem, obdivujeme zdejší kameninové domy a v jedné zapadlé uličce se nám podaří objevit otevřený bar. Sedáme si na malinkaté terásce a objednáváme si kafe. Po půl hodince je čas šlapat dále a my míříme Antrainem ještě kousek výše. Za městem překřižujeme hlavní tah a vjíždíme do krásné aleje. Ta nás po pár set metrech dovede k bráně zámku Château de Bonnefontaine.

Vjíždíme do zámeckého parku a zanedlouho obdivujeme krásný menší zámeček. Dokonce vysvítává sluníčko a dodává tomuto místu dokonalost romantického místa. Zámeček si objedeme, uděláme samozřejmě několik fotek a poté se vracíme zpátky na vedlejší silnici. Ta se nám trochu zhoupne a poté nás čeká delší sjezdík. Projíždíme mezi řepkovými poli a máme krásné výhledy do okolní krajiny. Najedeme kousek na hlavní cestu, ale pak odbočujeme vpravo na vedlejší silnici a začínáme stoupat k zámečku Château de la Ballue. Ten ale mineme a pokračujeme mírným stoupáním vzhůru.

Na dalším křížení cest odbočíme vpravo a po dalším kilometru najíždíme na lesní asfaltovou cestu. Ocitáme se v krásném lese, zastavujeme, sedáme si na padlém kmeni stromu a vytahujeme svačinky. Po krátké pauze pokračujeme hlouběji do lesa a po čtyřech kilometrech vyjíždíme u krásného rybníku s názvem Étang de Villecartier. Tady se znova na chvíli zastavujeme a děláme si několik fotek včetně společných. Od rybníku znova něco nastoupáme a vjíždíme mezi několik obytných stavení.

Na další křižovatce uhneme vpravo a znova něco málo nastoupáme. Před námi máme parádní výhled a opět v dálce vidíme slavný Mont Saint Michel. Odtud to máme jen kousek sjezdem do obce Vieux Viel. Odtud už pojedeme po silnici asi 12 kilometrů a postupně projíždíme obce Pleine Fougères, Sains a nakonec si nastoupáme do městečka Roz sur Couesnon. Tady se jedeme podívat k místnímu kostelu a poté se usazujeme na terásce místního baru. Holky ještě mezitím jdou koupit chleba a já si objednávám čepované belgické pivo Leffe. Je za hodně dobrou cenu a chutná výtečně. Holky si po malé chvilce přisednou a dávají si kávičku.

Přišel čas popojet dále, zvedáme se a nasedáme na kola. Z městečka nás čeká prudší sjezdík a už se ocitáme v úrovni moře. Tady trošku hledám cestu, koukám do map a snažím se zapamatovat, kudy se máme proplést přes síť polních asfaltových cest. Všude kolem nás se pěstuje mrkve, cibule a salát. Neuvěřitelné, tak výraznou vůni cibule jsem ještě nezažil a určitě to bude první, na co si vzpomenu, když si vybavím Bretaň. K domovu to máme asi 5 kilometrů a cesta je už naprosto pohodová a navíc nám začal foukat vítr do zad.

Blížíme se k Mont Saint Michel, dělám během jízdy ještě několik fotografií a pořád se nemůžu nabažit pohledu na druhé nejnavštěvovanější místo Francie. Po cestě si ještě všimneme přejetého jezevce a to už přejíždíme říčku Le Couesnon a ocitáme se zpátky v Beauvoir. Přijíždíme k našemu prázdninovému domu, parkujeme kola a jdeme si chystat pozdní oběd. Večer trávíme jak jinak, než ve společnosti dobrého vína a hraním stolních her.

05.09.2017