logo
divider

Marina di Campo - Sant Ilario - Monte Perone - San Piero - Marina di Campo


Sedmý den dovolené je tady a po včerejším slunečném dni je dnešní zamračený v vrcholky kopců jsou zahaleny v mracích. Máme dneska naplánovaný výjezd na Monte Perone. Po snídani se v klidu vydáváme na cestu a směřujeme se na La Pillu. Před La Pillou odbočujeme a hned začínáme stoupat. Cesta se nám táhne v několika zatáčkách, pod námi se postupně objevuje celá Marina di Campo a zanedlouho už vjíždíme do vesničky S.Ilario. Tady se jdeme podívat do místního kostelíku, ke kterému musíme vyjet po několika schodech. Dá to zabrat, ale za chviličku jsme na malém náměstíčku. Necháváme tady volně kola a jdeme se kouknout do kostela. Je malý a moc hezký. Děláme si srandu a klekáme si na lavice a děláme, že se modlíme. Člověk by nám to i věřil. Chystáme se na cestu dál a z náměstíčka sjíždíme úzkým průchodem a po dalších schodech. Pod schody stojí skupinka našich cyklistů a ti se nějak nestačí divit, co za blázni se valí z těch schodů. Zdravíme se a na chvíli pokecáme. Oni se už chytají nazpátek, my jsme teprve na počátku a tak míříme směrem na S.Piero.

Cesta chvíli mírně klesá a pak mírně stoupá a my dojíždíme asi po kilometru na křižovatku. Monte Perone je vpravo a značka oznamující, že nás čeká 10 kiláků až 14% stoupání, což svědčí o tom, že nahoru se nedostaneme jen tak zadarmo. Odbočujeme tedy vpravo a okamžitě musíme řadit na nejlehčí převody. _Ihned od křižovatky se dereme těžce nahoru. Cesta se nám různě klikatí a my máme čím dál krásnější výhled na vesničku S.Ilario a celou Marinu di Campo. Na dohled máme zříceninu nějaké věže nazvanou Torre S.Giovanni a ještě než k ni dojedeme, tak zastavuju u krajnice a pod jednou borovicí sbírám obrovskou šišku. Mám ji problém narvat do mého cyklobatůžku, jak je velká. Zanedlouho už stojíme u zříceniny výše zmiňované věže a jdeme na krátkou prohlídku a focení. Pokračujeme dále, dřeme se do kopce a za chvíli přijíždíme k další zřícenině, tentokrát kostelu zvaného Pievo S. Giovanni. Tady ani nezastavujeme a pokračujeme dále. Naštěstí se cesta trošku umírňuje a navíc vjíždíme do lesa. Nádherné borovice a prostředí mi v mnohém připomínají naše lesy. Pokračujeme ještě asi další 4 km po asfaltové cestě a v jednom průzoru se nám otevře výhled na celý záliv Marina di Campo.

Přijíždíme na křižovatku a jsme téměř na vrcholu. Ukazatel nás směruje vlevo na Monte Perone, ale mě se to nějak nezdá, podle mapy by to mělo být spíše vpravo. Nu co, uvidíme. Jedeme asi kilometr po lesní cestě a zase prudce stoupáme. Po chvíli je jasné, že opravdu jedeme špatným směrem a jsme skoro pod vrcholem Monte Maolo. Vracíme se tedy zpátky na křižovatku a pokračujeme rovně. Teď už nám stačí nějakých 500 m a nacházíme se na vrcholku Monte Perone (630 mnm). Je zde i malá rozhledna, ale ta je bohužel uzamčená a obehnaná pletivem. Nic, s čím bychom si s Tomášem neporadili a za chvíli se už kocháme výhledem z rozhledny. Bohužel dnes je špatná viditelnost a nízká oblačnost. Odtud by měla jít turistická cesta do Procchia, ale když zjistíme, kudy jde, je jasné, že bychom měli co dělat pěšky natož na kole. Rozhodujeme se tedy vrátit jinudy a zkusit sjet kousek na druhou stranu směrem na Poggio, kde by měla vpravo odbočovat nějaká širší, ne-li asfaltová cestička. Sjíždíme asi kilometr, odbočku nacházíme, ale tentokrát nás mapa zklamala, jelikož to je naprosto nesjízdný terén. Vracíme se zpátky nahoru a domlouváme se, že sjedeme dolů a že se ještě podíváme do dalšího městečka, a to konkrétně do S.Pietra.

Sjezd je jak jinak opět parádní a zvlášť v prudkých dolních partiích protkaných zatáčkami je to luxusní. Dojíždíme zpět na křižovatku mezi městečky S.Ilario a S.Pietro a dáváme se doleva. Opět pár kilometrů mírného stoupání a nacházíme se v dalším krásném italském městečku. Chviličku hledáme kostelík, kde by měly být fresky. Projedeme se úzkýma uličkami, kde nad námi visí vyprané prádlo a je to prostě klasické jihoevropské městečko. Kostelík po nějaké době nacházíme a jdeme se podívat dovnitř. Vskutku, fresky na stěnách jsou velmi hezké. Po rychlé prohlídce malého kostelíku se jdeme ještě podívat na vyhlídku, kde si uděláme pár společných fotek. Teď už nás čeká dlouhý a příjemný sjezd až do centra Mariny di Campo. Po cestě několikakilometrového sjezdu narazíme na zajímavé bytové jednotky, které si taky fotím. Pak už v pohodě sjíždíme až do města a odtud už to máme kousek do našeho kempu.

24.09.2010

divider
divider

Délka trasy: 34 km

Nastoupané metry: 784 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek