Neuschwanstein - Füssen - Forgennsee - Schwangau - Hohenschwangau

Jsme třetí den v nádherném prostředí Tyrolských Alp ve vesničce Fendels a ani dneska nebudeme brázdit místní cyklotrasy. Po včerejším náročném výšlapu na Passo Stelvio máme v plánu navštívit další slavné místo. Tím je zámek Neuschwanstein, který se nachází v Německu. Snídáme, nakládám kola na auto a sjíždíme do městečka Prutz, kde se napojujeme na hlavní silnici. Směřujeme se do Imstu a následně do Ehrwaldu.

Mezi těmito městy leží v serpentinách zámek Fernstein a pod ním zastavujeme a jdeme si do místního motorestu na kafe. Přemýšlíme, jak německy vykomolíme, že chceme kafe sebou a v tom další zářez. Paní, která nás obsluhuje, nám říká: „Řekněte mi to česky, však jsem Češka“. Neuvěřitelné, kolik je tady krajanů. S dobrou náladou nasedáme zpátky do auta, projedeme sedlem Fernpass a sjíždíme do městečka Ehrwald, nad kterým majestátně vyčnívá Zugspitze. Pak už jen pár kilometrů a parkujeme auto v městečku Hohenschwangau.

Je jedenáct hodin a my se vydáváme na další cyklistické dobrodružství. Hned z městečka začínáme stoupat a prvních pár set metrů se motáme mezi lidma. Pak ale odbočujeme do lesa na cyklotrasu a začínáme pořádně stoupat. Úsek je dlouhý jen kilometr, ale za to má 14% profil. Vyjíždím nahoru zpocený jako myš. Irmísek ani ne, ta si pohodově šlape na elektrokole. Teď jsme jen pár desítek metrů od vyhlídkového mostu Marienbrücke. Zamykáme kola a jdeme se na něj podívat.

Vcházíme na most a zámek Neuschwanstein se nám ukazuje v celé své kráse. Je to přesně ten výhled, který je známý z pohlednic nebo puzzle a který je tak krásný, že je i trochu kýčovitý. Děláme spoustu fotek včetně společných a nezapomeneme si prohlédnout i vodopád Pöllatfall, který proudí pod námi. Vracíme se zpátky ke kolům a pěšky scházíme k zámku. Cestou se nám otevírá úchvatný pohled na jezero Alpsee s pozadím vysokých hor.

Neuschwanstein si obejdeme, podíváme se i na první nádvoří. Uvažujeme o prohlídce, ale je tady tolik lidí, že by to určitě trvalo dvě hodiny. Rozhodujeme se, že raději pojedeme dál. Vracíme se zpátky, ale zde se na kolech nesmí, tak poslušně tlačíme. Po cestě se zastavíme na burger a pivko v místní restauraci. Já si, zblbnutý z Itálie, objednávám „grande“ bier. Nějak jsem zapomněl, že jsem v Německu a dostávám poctivého tupláka. No co se dá dělat, statečně se s ním poperu, než budu řídit, bude to dávno pryč.

V městečku Hohenschwangau nasedáme na kola a míříme si to po cyklostezce do čtyř kilometrů vzdáleného Füssenu. Přejíždíme úžasně modrou řeku Lech a vjíždíme do města. Nejprve se podíváme k františkánskému klášteru, poté sjedeme kousek dolů a u červeného kostela Hl. Geist odbočujeme vpravo do centra. Stoupáme vzhůru, podjíždíme zámek a nakonec se dostáváme na jeho nádvoří. Zámek je zajímavý tím, že veškeré architektonické prvky má pouze nakreslené. A i přesto vypadá krásně.

Udělám několik fotek as Irmískem si jdeme sednout na kávu na náměstí. Shodujeme se, že Füssen určitě stojí za vidění. Je už půl druhé a my se teprve hrabeme na cestu. Sjedeme zpátky k řece, projíždíme okrajovou částí Füssenu a najíždíme na cyklostezku okolo jezera Forggensee. Opět máme fantastické počasí a můžeme šlapat v krátkých dresech. Ocitáme se u jezera a i zde je patrný výrazný nedostatek vody.

Deset kilometrů kopírujeme břeh, občas jedeme po nezpevněném úseku, občas po asfaltu, občas nepatrně nastoupáme a sjedeme. Ale určitě nelitujeme zvolené trasy, protože je pohodová a hlavně se je pořád na co dívat. V městě Roßhaupten najíždíme na hlavní silnici, ale z té brzo uhýbáme a jedeme na hráz jezera Forggensee. Tady na nás ale čeká past. Hrát je kvůli opravám uzavřena a nedá se po ní projet. Naštěstí zde pod ní vybudovali dřevěnou lávku a po této lávce můžeme v pohodě s koly projet. Jen na závěr nás čeká pár prudkých schodů a tady se elektrokolo docela pronese.

Jsme zpátky na silnici a ta nám mírně stoupá. Na vrcholku najíždíme znova na cyklostezku a otevírají se nám parádní výhledy na protější štíty. V této krásné scenérii jedeme dalších 6 kilometrů a dorážíme k hospůdce Gasthaus Seerose na břehu malého jezírka Kühmoossee. Zastavujeme se tady na pivko. Já si už tentokráte dávám nealkoholické. Po krátké pauze nasedáme zpátky na biky a míříme směrem na vesničku Greith.

Tady se jede prostě skvěle. Asfaltová cesta s téměř nulovým provozem a opět s fantastickými výhledy. Po zhruba třech kilometrech míjíme jezírko Hegratsrieder See a po dalších pěti kilometrech vjíždíme do městečka Schwangau. Tady překřížíme hlavní silnici a k našemu autu to máme už jen tři kilometry. Je kolem půl páté a my se vydáváme na zpáteční cestu do rakouského Fendels. Večeři opět stíháme v pohodě a večer zakončujeme opět Aperol Spritzem v pohodlných sedačkách baru Erlebnishotelu.

12.09.2018