Marina di Campo - Palombaia - San Piero - San Ilario - Marina di Campo

Je začátek září a my se po dvou letech opět vracíme na náš oblíbený italský ostrov Elba. Naší partu tvoříme já s Irmískem a Jarča s Alčou. K mé velké radosti jede opět kamarád Peťa s Mončou a synem Davidem. K nim se ještě přidává jeho kamarád z práce Ruda s manželkou Šárkou a kamarádkou Karin. Po noční cestě autobusem a hodinové plavbě trajektem dorážíme do cíle. Klasicky jako vždy se ubytováváme v kempu, vybalujeme a chystáme něco k snědku. Po poledni se konečně dostáváme na kola a jedeme se vykoupat na nedalekou pláž Palombaia.

Projíždíme podél dlouhé pláže v Marině di Campo. Vjíždíme do centra města a směřujeme se směrem na západní pobřeží. Z města stoupáme asi kilometr a za odbočkou na San Piero uhýbáme z hlavní cesty doleva. Odtud nás čeká sestup po schodech až dolů na pláž Palombaia. Holky si zamýkají kola nahoře, já si chci kousek těchto schodů sjet. Ovšem schody jsou nepravidelné, jet to je docela o hubu, a tak polovinu cest scházím také po svých.

Uvelebujeme se na pláži, noříme svá těla do vln a hodinku se koupeme. Jelikož ještě není pozdě, domlouváme se, že navštívíme nedaleké dvě vesničky San Piero a San Ilario. Táhnu bike zpátky nahoru po schodech a když dojdu nahoru, jsem kompletně propocený. Teď kousíček sjedeme dolů a na křižovatce se dáváme doleva a začínáme pomalu stoupat. San Piero je celkem vyvýšené a tak jedeme dobré dva kilometry, než se pod vesničku dostáváme. Odtud nás čeká prudký výšlap do centra a na řadu přicházejí nejlehčí převody.

Dojíždíme s Irmískem ke kostelíku, který ukrývá krásné fresky. Jdeme si to dovnitř prohlédnout, uděláme nějakou fotku a poté se uvelebujeme ve stínu na vyhlídce za kostelem. Kocháme se pohledem na pod námi ležící Marinu di Campo a celý záliv a čekáme, až dorazí Jarča s Alčou. Po půl hodince vyrážíme dále, velmi mírně sjíždíme do nedalekého San Ilaria, kde se rovněž jdeme podívat na malinkaté náměstí s kostelíkem. Tady je cítit pravá jižanská architektura z každého kroku. Od kostelíka nás čeká sjezdík po širokých a pohodových schodech a Irmísek je taky zkouší sjet.

Za San Ilaria nás čeká skoro tří kilometrový sjezd do La Pily a ten si zase dovedu pořádně užít, jelikož je to jedna serpentina za druhou. Mé nadšení krotí až auto, které dojíždím a musím už více přibrzďovat. V La Pile počkám na holky a znova vyrážíme směr centrum Mariny di Campo. Chceme totiž ještě navštívit místní supermarket a nakoupit si hlavně čistou vodu. Pak se znova přesouváme okolo pláže až do kempu. Sprcha, večeře a už společně všichni sedíme, povídáme si a popíjíme. Prostě dovolenková pohodička jak má být.

06.09.2014