Saló - Maderno - Torri del Benaco - Garda - Lazise - Peschiera del Garda - Sirmione - Desenzano del Garda - Saló

Začátkem léta se vydáváme na další cestovatelské dobrodružství. Letošní volba padla na jezero Lago di Garda nacházející se v Itálii. Pojede nás celkově devět – já s miláčkem, Kamil s Hančou, Jarča, Ruda s Šárkou, Karča a Petr. Vstáváme v sobotu ve dvě ráno a ve tři vyjíždíme z Kroměříže. Za necelých dvanáct hodin parkujeme auta v Saló, což je naše cílové město. Jenže bohužel se nám vybouchne ubytování a musíme přes Booking shánět nové. Nakonec vše dobře dopadne, jsme jen o kilometr dále a ubytování je ještě lepší, než původní. Jsme v golfovém rezortu Il Colombaro, máme k dispozici podzemní garáže a dokonce i bazén.

V neděli už konečně můžeme vyrazit na kolo a my se domlouváme, že bychom mohli projet jižní část jezera Garda. Před desátou hodinou jsme připraveni vyrazit. Jelikož Ruda s Šárkou a Karča nemají kola, pojede nás šest. Jsme ubytování v nadmořské výšce okolo 160 mnm a k jezeru, které leží ve výšce 65 mnm nás čeká sjezd několika serpentinami. Vjíždíme do centra Saló, kličkujeme úzkými uličkami a ve finále vedeme kola vedle nás a kráčíme po promenádě. Samozřejmě dělám už teď spousty fotek. A nutno dodat, že máme skvělé počasí, je slunečno a teplota má dneska vystoupat nad tropickou třicítku.

Zastavíme se v kanceláři plavební společnosti, bereme si jízdní řád zdejších lodních spojů a jdeme si dát kafe do nedaleké kavárny. Koukáme, jak se nejlépe dostaneme na druhou stranu jezera a nejlepší způsob asi bude sednout na trajekt v nedalekém Toscolanu-Madernu, který nás převeze do Tori del Benaca. Dopjíme kávičku, nasedáme na biky a prokousáváme se úzkými uličkami Saló. Cestou míjíme kostel Santa Maria Annunziata a za ním se napojujeme na hlavní cestu.

Je víkend a to znamená, že tady panuje neskutečný provoz. Po chvilce si na něho zvykáme, ale jezdí auto za autem a moc příjemně se nejede. Po chvilce projíždíme městečky Barbarano a Gardone Riviera a za další tři kilometry konečně najíždíme na kousek cyklostezky. To už jsme ale před Toscolanem-Madernem. Opět děláme několik fotek a míříme do místního přístaviště. Kupujeme si lístky na trajekt a včetně kola nás to stojí 7€ na osobu.

Nasedáme na trajekt, kola opíráme a během pár minut vyplouváme. Plavba trvá asi půl hodinu a my samozřejmě uděláme několik fotek. V Tori del Benaco vysedáme, vyfotíme si zdejší pevnost a nasedáme znova na kola. Najíždíme na hlavní cestu a tady je provoz trochu umírněnější. Do dalšího města – Gardy, to máme zhruba 10 kilometrů. Cestou se kocháme pohledem na pobřeží a na protější kopečky. V Garde vjíždíme na pěší promenádu, sesedáme z kol a pěšky míříme do nějaké restaurace, kde bychom si mohli dát něco na pití.

Objednáváme si Aperol Spritz, k tomu minerální vody a chvilku odpočíváme. Mezitím máme pravé poledne a slunce doslova žhne. Důkazem je tachometr, který na půlhodince na slunci ukazuje skoro 60°C. Přišel čas popojet dále a my se vracíme se zpátky na hlavní cestu. Za Gardou bychom už ale měli najet konečně na cyklostezku. Myslel jsem si, že tady už konečně budeme pryč z dosahu aut, ale po cyklostezce se pohybuje spousta lidí, pláže jsou narvané k prasknutí a asi bude jednodušší jet normálně po silnici, než se motat mezi chodci.

Takže jsme zpátky na hlavní cestě a provoz je už zase šílený. Nedá se nic dělat, musíme to vydržet. Postupně projíždíme městečka Bardolino, Cisano a Lazise. A za posledním zmiňovaným městem se nachází šílený a obrovský zábavní park Gardaland. Tolik různých a „šílených“ atrakcí jsme ještě nikde neviděli. Před Peschierou del Garda se znova stáhneme k jezeru na cyklostezku a opět máme problém vůbec projet. Tak v přístavišti, ve stínu pinií, děláme další pauzu. Kupujeme si chlazené minerálky a dáváme si svačinky.

Peschierou del Garda se snažíme projet kolem pobřeží, ale pak se znova dostáváme na hlavní silnici. Naštěstí do Sirmione to není už tak daleko. Po sedmi kilometrech jsme tam, ale k hradu, který je na konci výběžku, to máme další tři kilometry. I tam se v záplavě aut a lidí dostáváme a odkládáme kola v blízkém parku. Peťovi se na hrad nechce, tak nám aspoň bude hlídat kola. My platíme vstupné a noříme se mezi zdi hradeb. Vodní hrad Scalierů (Castello Scaligero) z 13. století. Opravdu unikátní stavba, která vyrůstá přímo z jezerních vod a vstup dovnitř je možný pouze dvěma bránami po padacích mostech přes vodní příkopy.

Když máme vše prohlédnuto a vyfoceno, vracíme se zpět k Peťovi a kolům. Nasedáme a výběžkem se vracíme zpět na hlavní cestu. Vedro začíná být opravdu nepříjemné. Snažíme se najít nějaký obchod nebo aspoň restauraci, kde bychom doplnili tekutiny. To se nám daří až v následujícím městě – v Desenzano del Garda. Supermarketem ani náhodou nepohrdneme, kupujeme minerálky, džusy a banány. Doplníme energii, tekutiny a zbytek dolijeme do bidonů.

Jelikož už máme celkem dost hodin a domů ještě 20 kilometrů, rozhodujeme se, že zbytek cesty pojedeme po hlavní silnici, ikdyž by byla možnost jet bočníma cestama. Už nás to dneska nebaví a všichni se vidíme v bazénu. Ještě samozřejmě nastoupáme, klesneme a znova stoupáme. Ale za hodinku vjíždíme do areálu golfového resortu a dnešní trasu máme za sebou. Teď rychle skočit do bazénu, nachystat si pozdní oběd a večer trávíme všichni společně. Povídáme si, popíjíme, smějeme se, plánujeme zítřek. Prostě ta naše klasika ...

17.06.2018