Altenheim - Fort Ulrich - Illkirch Graffenstaden - Strasbourg - Château de Pourtalès - Strasbourg - Kehl - Altenheim

Je pátek a my se probouzíme v malém německém městečku Altenheim, které se nachází nedaleko francouzského města Štrasburk. Dostali jsme se sem po včerejší celodenní jízdě z Normandie, kde jsme trávili první část naší dovolené. Na dnešek máme naplánovaný cyklovýlet do výše uvedeného města Štrasburk, jehož centrum je zapsáno v UNESCO. Počasí nemá být nijak teplé, má foukat vítr, ale pršet by nám snad nemělo. Snídáme, oblékáme se do cyklistických věcí, balíme nezbytnosti do batohů a kolem půl desáté vycházíme z našeho prázdninového apartmánu.

Jenže bohužel zjišťujeme, že Jarčino kolo po nedávné koupeli v moři utrpělo pár šrámů. Jsou zatuhlé pístky zadní brzdy, kliky se otáčejí hodně ztuha a žádná z řadících páček nefunguje. Střed klik a páčky prostříkávám olejem a postupně se mi vše podaří rozchodit. Problém nastane, když se snažím rozhýbat pístky zadní brzdy. Bohužel mi jeden vyjede až moc a zadní brzda se zavzdušní. Omlouvám se Jarči a upozorňuji ji, že musí opatrně brzdit jen přední brzdou. Ještě, že nás dneska čeká povětšinou rovinka.

Na cestu se vydáváme až po desáté hodině. Od našeho ubytování jedeme po asfaltové cestě, vyjíždíme z městečka a směřujeme se k řece Rýn. Jsou to zhruba tři kilometry a cestou míjíme rybníček Fohlengarten. Než vyjedu na hráz k Rýnu, vyplaším nádhernou volavku a ta přelétává těsně kolem mě. Vyhoupneme se a ocitáme se u slavné řeky. V těchto místech je pěkně široká a připomíná veletok. Jen škoda, že začíná foukat poměrně silný vítr a ke všemu do tváře.

Po břehu Rýna jedeme po štěrkové cyklostezce další tři kilometry a přijíždíme k silničnímu mostu. Je to hlavní tah a jezdí tam spousta aut a kamionů a já mám obavy o naší bezpečnost. Naštěstí je přes most udělaná cyklostezka a my můžeme v klidu přejet na francouzskou stranu. Uprostřed se samozřejmě zastavíme a uděláme si pár fotek. Sjíždíme z mostu a pokračujeme dále po cyklostezce. Zanedlouho vjíždíme do lesa a směřujeme se k nedalekému pevnosti fort Ulrich. Tady si to v rychlosti prohlédneme, uděláme pár fotek a vracíme se kousek zpátky.

Napojujeme se na cyklostezku vedoucí okolo vodního kanálu s názvem Canal du Rhône au Rhin. Jedeme po asfaltu, cestou nám lemují nádherné platany a vodní kanál dokresluje krásu tohoto místa. Takto pojedeme zhruba osm kilometrů a projíždíme čtvrtěmi Illkirch-Graffenstaden a Meinau. Tady se fakt šlape parádně, vítr až tak moc nefouká, pozorujeme okolí a já samozřejmě všechno fotím. Poté se dostáváme k vodní křižovatce s řekou L’Ill a za štrasburskou mešitou přejíždíme kanál na druhou stranu.

Popojedeme pár stovek metrů a dostáváme se do samotného nitra Štrasburku. Už když vidíme Barrage Vauban (Vabaunovo zdymadlo z roku 1690), tušíme, že to tady bude stát za to. Když projedeme okolo zdymadla, dostáváme se nám nádherného pohledu na Pont Couverts , což jsou tři mosty se čtyřmi mohutnými gotickými věžemi. Můj foťák opět cvaká v rytmu a uděláme si i nějakou společnou fotku. Procházíme po Pont Couverts, pozoruje raritní skleněné vyhlídkové lodě a přemýšlíme, kde bychom se zastavili na kávičku. Odpovědi se nám dostává posléze, kdy uvidíme malou restauraci s posezením venku.

Objednáváme si kávy, sedáme si ke stolu u vodního kanálu a v tom se za náma ozývá český pozdrav. Nějaká česká holčina s přítelem se u nás zastavují a vyptávají se, odkud jsme a jak se nám tady jede na kolech. Chvilku pokecáme a je příjemné slyšet české „ahoj“ ve francouzském městě. Pijeme pomalu kávu, pozorujeme okolí a kocháme se pohledem na malebné město. Po krátké pauze se vydáváme dále a zanedlouho nás vítá Petite France. Tzv. Malá Francie je malebná čtvrť, kterou tvoří původní autentické hrázděné domky z 16. a 17. století, které se rozkládají na zdejších březích řeky L‘Ill a na okolních kanálech. V domcích kdysi bydleli rybáři nebo mlynáři a dnes tu jsou různé řemeslné dílny a obchůdky s delikatesami.

Už chápeme proč je to tady zapsané v dědictví UNESCO. Jedním slovem nádhera. Těšíme se pohledem na domečky, procházíme s koly úzkými uličkami a vůbec nám nevadí, že trošku překážíme. Ale pak se raději vracíme zpět na nábřeží k řece L‘Ill a raději projíždíme po chodníku tady. Až když se blížíme ke katedrále, vracíme se zpátky do centra. Tlačíme kola a přicházíme na náměstí a před námi se tyčí obrovská katedrála Notre Dame.

Katedrála Notre Dame je po pařížské stejnojmenné katedrále druhá nejnavštěvovanější katedrála ve Francii a zároveň jedna z nejkrásnějších evropských architektonických skvostů. Katedrála má románské i gotické prvky a vznikala od 12. do 15. století. Až do 2. poloviny 19. století její katedrální věž platila jako nejvyšší v Evropě, než ji nahradila katedrála v Kolíně nad Rýnem. Katedrála z červeného pískovce je 110 metrů dlouhá, má pět zdobených portálů a astrologický orloj s promenádou apoštolů, kteří znázorňují etapy lidského života.

Když si to tady prohlédneme a vyfotíme, směřujeme se na náměstí Place Broglie. Tady není nic moc k vidění, probíhá tady trh a navíc tady jezdí tramvaje, takže se raději odsud rychle přesuneme jinam. Holky ještě v jednom obchůdku kupují nějaké pečivo a pak se už rychle přesouváme na náměstí Republiky. Toto náměstí je spíše takový park obklopený zámkem Palais du Rhin a taky divadlem Théâtre National de Strasbourg. Tady se zastavíme, sedáme si na lavičku a vytahujeme svačinky z batohů.

Naše další stopy vedou směrem do parku Concades, kde se rovněž nachází židovská synagoga. Parkem projedeme, kousek jedeme po chodníku okolo rušné silnice a za řekou L’Ill najíždíme na cyklostezku okolo jejího břehu. Uf, konečně máme zase trošku klidu a jsme pryč z rušných míst. Zanedlouho projíždíme okolo obrovského komplexu budov. Je to Palais de l´Europe, ve kterém sídlí Rada Evropy a dříve ji používal Evropský parlament. Další tři kilometry pak projíždíme po vedlejších uličkách a směřujeme se ven z města.

Dostáváme se ke krásnému zámku Château de Pourtalès. Vyfotíme si to tady a pokračujeme po cyklostezce stále dále směrem na La Wantzenau. Teď už jedeme po lesní asfaltové cestě a užíváme si pro změnu přírodu. Asi po třech kilometrech se ocitáme znova na břehu Rýnu a já chi jet po cestě dále. Ujedeme asi tři kilometry, cesta je silně nezajímavá, na řeku nevidíme a fouká nám silný protivítr. Most na německý břeh Rýnu je za dalších 10 kilometrů a jelikož holky z tohoto plánu nejsou moc nadšené, obracíme řídítka zpátky do Štrasburku.

Jedeme stejnou cestou a vyjíždíme opět nedaleko Palais de l’Europe. Tady se napojujeme na další cyklostezku a směřujeme se ke kanálu Canal du Rhône au Rhin. Poté nás čeká celkem nepříjemné proplétání se, zhruba tři kilometry, než přijedeme k parku Jardin des Deux Rives. Kousek ním projedeme a ocitáme se na mostě Passerelle des Deux Rives. Velice zajímavý pěší most, který se klene nad Rýnem a spojuje Francii s Německem. Opět uděláme nějakou fotku a pak už vjíždíme do německého Kehlu.

Tady si uděláme zastávku v parku u rybníku Altrhein a jdeme se posadit do místní hospůdky. Holky si objednávají další kafe a já tentokrát pořádné německé pivo. Po půl hodince pauzy si ještě vyšlápneme na blízkou rozhlednu a fotíme si Kehl a okolí z výšky. Je půl páté a my máme nejvyšší čas se vydat na další trasu. Teď by to už mělo jít v pohodě, protože najíždíme na Rýnskou cyklostezku. Chvilku jedeme okolo domů a chat, ale pak se už noříme do přírody a po pravé ruce máme řeku. Takto si v klidu šlapeme 8 kilometrů a já občas uděláme nějakou fotku.

Svou trasu pozměníme až nedaleko silničního mostu, po kterém jsme dopoledne vjeli do Francie. Tady se odpoutáme od cyklostezky a najíždíme na vedlejší cestu. Ta nás po čtyřech kilometrech dovede zpátky do Altenheimu a my po cestě pozorujeme pole plná tabákových listů. Po příjezdu do našeho ubytování si jdeme ohřát teplou večeři, dáváme si pořádnou sprchu a večer trávíme opět hraním her u skleničky vína.

08.09.2017