logo
divider

Horní Lomná - Osčadnica - Velká Rača - Kykuľa - Skalité - Horní Lomná


Dnešním dnem si dáváme za úkol nelehký cíl. Dobýt slovenskou Velkou Raču. Jsme na chatě v Horní Lomné a tak to máme o něco blíž. Ráno se probouzíme brzy a po zatopení pod venkovním bojlerem (ať máme na večer horkou vodu) vyrážíme na cestu. Je kolem osmi hodin a ještě je tady v údolí docela chladno, tak oblékáme dlouhé dresy a návleky. Sjíždíme do Dolní Lomné, odkud odbočujeme a míříme lesní asfaltovou cestou na Šance. Napojujeme se v Mostech u Jablunkova na cestu k hotelu Tetřev na Velkém Polomu. Chvíli stoupáme a dostáváme se na rozcestí Pod Beskydem (725 mnm), kde odbočujeme dolů a čeká nás sjezd lesní štěrkovou cestou až na Šance. Před vesnicí se opět dostáváme na asfaltovou cestu a dojíždíme do středu vesnice, kde si jdeme dát druhou snídani do místních potravin. Tlačíme do sebe rohlíky a vysočinu a jako desert nám přijdou k chuti sojové řezy. Vyrážíme dál a za chvíli přijíždíme na hranici se Slovenskou Republikou. Odtud nás čeká sjezd až do Čadce.

Zde v městě panuje čilý provoz a Čadca není nijak zajímavé město, a jelikož se nám nedaří najít cyklotrasu vedoucí přes kopečky, rozhodujeme se rychle, že pojedeme do Osčadnice po staré cestě. I zde je rušný provoz, ale naštěstí je to 5 km a za chvíli už míříme do centra Osčadnice. Hned za odbočkou z hlavní cesty začíná značená MTB trasa vedoucí na Raču, ale my se chceme zastavit v infocentru, tak odbočku přejíždíme a míříme dále. Bohužel v infocentru nemají žádné mapy, které by se nám hodili, tak pokračujeme dále. Tady najíždíme na žlutou turistickou cestu, která se později napojuje na značenou modrou MTB trasu. Bohužel žlutá trasa je jetelná asi z 50%, zbytek musíme vyšlapat po svých a těch pár kilometrů nás hodně vyčerpává a ubírá sil a času. Co naplat, zvolili jsme si trasu, tak ji musíme zdolat. Po dlouhé chvíli konečně přicházíme na Kalinový Vrch (905 mnm) a odtud se už konečně napojíme na modrou MTB trasu.

Cesta dostává rozum a i přes velké kaluže se jede příjemně. Akorát nás čeká jeden menší sjezdík a co jsme sjeli, musíme v zápětí vyjet. Ale už jsme nedaleko horní stanice Dedovka, doléhá k nám výskot lidí, jedoucích na bobové dráze, což nám vlévá trochu optimismu a energie do žil. K horní stanici lanovky sice vede pořádně zablácená cesta, ale tu už projíždíme bez problému. Jsme sice špinaví, ale už jsme nahoře a jdeme si dát nějaké občerstvení a na chvíli si odpočinout. Nafotíme nějaké fotky a po půlhodince se vydáváme na cestu vzhůru. Na druhou vrchní stanici lanovky – Lalíky – se dostáváme bez problému, ale poté nás čeká opět boj s prudkým svahem a volným kamením. V některých místech opět musíme po svých. Nohy už mají něco za sebou a pot z nás lije, ale nevzdáváme se. Tuhle asi dvoukilometrovou trasu úspěšně zdoláváme a ocitáme se na vrcholku Velké Rači (1236 mnm).

Nachází se zde vyhlídková plošina a tak necháváme kola ležet na trávě a jdeme se pokochat výhledem. Tady potkáváme jednoho Slováka, který čeká na rodinu a dáváme se s ním do řeči. Mladý pán neváhá a nabízí nám domácí makový závin. No ten chutná tady nahoře naprosto úžasně. Loučíme se s milým pánem a jdeme si na chvíli sednout k chatě a dát si něco na pití. Jelikož je Velká Rača hraniční hora, chata patří polským majitelům. Ale není zde problém zaplatit jak Zlotými, tak Eury a dokonce i českými Korunami. Opět chvilku posedíme a rozhodujeme se, jak pojedeme dolů.

Nakonec zvolíme červenou turistickou trasu, která vede hřeben po slovensko-polské hranici a sjíždí dolů do Skalitého, což je už příhraniční městečko s ČR. Ukazatel nás informuje, že pěší túrou to zajdeme za 4 a čtvrt hodiny. Čas máme dobrý a po ujištění od polského turisty, že je červená trasa sjízdná pro kola, neváháme a vydáváme se po ní. Česká nás pořádně prudký sjezd turistickým singlem a sjíždíme asi 300 výškových metrů. No, už začínáme tušit, že tahle cesta nebude nic s medem. Do cesty se nám staví kořeny, kameny, prudké stoupání a klesání, vyvrácené stromy a z cesty se stává v některých místech doslova horor. Cesta jde celou dobu úzkou pěšinou a bohužel je mnohdy hodně špatně značená. Projíždíme nádhernými lesy a přírodou, ale dojmy nám kazí to, že musíme občas zase slézt z kola a tlačit. Snažím se koukat do mapy a odhadnout, kde asi jsme, ale dokonale tápu. Až přijedeme na Kykuľu (1087 mnm), tak konečně víme, že máme větší část cesty po hřebenu za sebou. Ale opět jsme znechuceni tím, že směrovník na rozcestníku jsou poulamované, a tak na adresu neznámých vandalů putují „jistá“ slova.

Z Kykuľy nás čeká dlouhý, prudký a náročný sjezd. Cestou dolů potkáváme polské turisty, kteří se nás ptají, jak daleko je to na vrchol Kykuľy. Všechno by bylo v pořádku, až na to, že se nás polský mladík ptá anglicky a odůvodňuje to tím, že nám nerozumí. To, že mu odpovídám v plynné polštině nějak ignoruje. No, začínám mít pocit, že už chci být hodně rychle dole a hodně rychle v naší republice. Ale to nás ještě čeká pokračující sjezd a poté opět výšlap do malé vesničky. Zde projíždíme vesnici a asi po kilometru vidíme, že jedeme špatně, a tak se nezbývá, než vrátit. Ptám se místního, že potřebujeme dojet do Polského městečka Zwardoň, ten nás odkazuje na prudkou polní cestu dolů. Sjíždíme tedy po ní a dostáváme se k dalšímu rozlámanému rozcestníku. Odtud už míříme celkem rozumnou štěrkovou cestou až do zmiňovaného městečka Zwardoň. Odtud nás čeká sjezd přes zelenou hranici až do města Skalité.

Konečně jsme aspoň na Slovensku. Zastavujeme se ještě v místní večerce, kupujeme si pití, nanuky a chipsy, sedíme na zemi a ládujeme se. Odtud už sjíždíme asfaltovou silnicí až do Svrčinovce, kde se napojujeme na hlavní cestu a míříme zpátky na hraniční přechod v Mostech u Jablunkova. Konečně jsme zase na naší straně a jelikož se začíná docela stmívat, zastavujeme a nasazujeme si světýlka na kolo. Na chatu už to máme asi 20 km, takže už víme, že máme vyhráno. Z hlavní cesty odbočujeme a jedeme vedlejší přes Mosty u Jablunkova a za chvíli se ocitáme v Dolní Lomné. Je po osmé hodině a my si jdeme sednout do místní pizzerky a objednáváme si pivo a pořádné porce pizzy. Odpočíváme a teď už nás čeká jenom 10 km mírného stoupání na chatu do Horní Lomné. Před desátou hodinou dorážíme na chatu a jdu se v 9°C osprchovat ven. Naštěstí voda v bojleru je horká, tak si můžu jen rochnit.

24.08.2009

divider
divider

Délka trasy: 106 km

Nastoupané metry: 2 105 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek